Rozhodne se zjistit pravdu, chce vědět, kdo je její skutečná matka a otec. Potřebuje znát, proč se jí matka vzdala a v neposlední řadě jestli ještě žije. Najme si proto vyšetřovatele a genealoga Jeffersona Tayta. Ten se do vyšetřování pouští s velkou vervou. Bere to trošku osobně, sám je adoptovaný a nikdy se mu nepodařilo vypátrat svoje rodiče, chápe tu nejistotu a hodlá udělat všechno pro dosažení cíle.
Ze začátku to vypadá dobře, najde původní rodný list a dokonce příbuznou rodinu. Sice je divné, že na rodném listě je jiné příjmení, než matka měla, ale byla válka a je možné, že se jedná o chybu. Kontaktuje zbývající rodinu a rozhodne se je navštívit. V počátku naráží na problém, že nikdo o Philomeně nic moc neví, jedná se o takovou rodinnou záhadu. Každý si ji pamatuje do té doby, než zmizela.
Jefferson začíná pátrat hlouběji a čím víc se přibližuje, začíná pomalu tušit, že tu nejde jenom o zmizení Philomeny, ale o něco daleko většího. Přeje si, aby tuhle práci nikdy nevzal, protože mu jde o život.
"V poslední době měl práce víc než dost, jednalo se ale většinou o dost nudné úkoly, a když mu řekla, že jí někdo poslal kufřík s anonymním vzkazem, že jeho obsah patřil její skutečné matce a pisatele napadlo, že by ho mohla chtít, ihned se jí ozval zpátky. Vzkaz, který nic jiného neříkal, byl pro Elizu trochu šokem. Celých šedesát šest let ji totiž ani nenapadlo, že je adoptovaná. Její zesnulí adoptivní rodiče jí o tom nikdy neřekli."
Philomena neboli Mena, byla rozporuplná osoba, na jednu stranu se vyznačovala svojí nezralostí a naivitou, ale přesto se jednalo o silnou ženu. V průběhu války v roce 1943, bylo Meně šestnáct let. Měla starší sestru Mary a bratry, kteří bojovali ve válce. Dalo by se říct, že měla ve starší sestře vzor, toužila odejít z domova, hlavně kvůli matce se kterou nevycházela.
Kniha je psaná tak, že víte co se stalo, ale chybí vám souvislosti a samozřejmě odpovědi na otázky. Opět se setkáváme s postavením ve společnosti a uchováním dobrého jména rodiny za každou cenu. Vlivem okolností, špatných rozhodnutí a náhodě, je několik životů zmařeno a poškozeno.
Příběh mě bavil, autor nám postupně dodával nezbytné informace a pomaličku do sebe všechno zapadalo. Vyšetřovatel byl neoblomný a jen tak se ničeho nezalekl, což mu často způsobilo, ještě větší potíže. S očekáváním jsem čekala co se stane, na co narazí a jaké nové záhady objasní.
Tento typ čtení mám ráda, můžu si domýšlet, můžu předvídat, ale nakonec může být všechno jinak, než si přejeme. Ukazuje nám to naše lidské vlastnosti a někdy rozhodnutí, které uděláme, ovlivní životy našich bližních.
Hluboký hrob je druhý případ Jeffersona Tayta, předchází mu kniha s názvem STOPY V KRVI, to jsem bohužel nečetla, ale hodlám to v blízké době napravit.
HODNOCENÍ 5/5
Knihu zakoupíte ZDE.
Na knihu se také chystám a jsem moc zvědavá. Jsem ráda, že se Ti kniha líbila :) Měj se pěkně :)
OdpovědětVymazat