POSLEDNÍ - recenze

Velká propagovaná reality show, kde je úkolem dvanácti soutěžících přežit. Budou vystaveni výzvám, těžkým podmínkám a smrtelné nákaze o které nemají nejmenší tušení.

"Nechci tam. Nevstoupila jsem do žádného domu od té doby, co mě několik blankytně modrých balonků dovedlo do srubu, který byl uvnitř celý modrý. Tlumené světlo a přihlížející medvídek. Nedokážu to."

Sam přezdívaná Zoo je jednou z dvanácti soutěžících, chce vyhrát za každou cenu. Její motivací nejsou peníze, spíše si chce něco dokázat. Na kameru ale tvrdí, že je to poslední výzva před tím, než si s manželem pořídí děťátko. Problém je v tom, že si není moc jistá, zda o dítě vážně stojí, svého manžela miluje a to jí přináší velkou útěchu.

Ze začátku soutěžící plní úkoly, které jsou fyzicky náročné a občas dokáží i pořádně pocuchat nervy. Zoe je zvládá docela dobře a přestože má hlad a stýská se jí po manželovi, dokáže stále pokračovat dál a dál. Nedopřeje producentům a režisérům ani divákům, aby viděli její selhání. Když chytí nějakou virózu, nejspíše z vody a několik dní není schopná pořádně fungovat, neustále myslí na jedno - nevyslovím slova, která by ukončila hru.

"Ad tenebras dedi."

Naučila se přežít, pokračuje po cestě, kde nachází další a další vodítka, netuší, že je to výplod její fantazie. Většina lidí zemřela na smrtelnou nákazu, naráží na ně, ale omámená hrou bere všechny jako figuríny. Přidá se k ní chlapec, Brennan, je si jistá, že je to nastražený kameraman a má za úkol ji provést další zkouškou. Přestože se chlapec snaží vysvětlovat co se stalo, nevěří mu, pořád hraje...

"Adrenalin mi nedovolí znovu usnout. Sedím u uhašeného ohniště a šťouchám klackem do popela. Po obloze přelétne netopýr, vzpomenu si na líbánky. Vybavím si manželovu teplou náruč, v níž mě objímal."

Asi každý z nás zná nějakou tu reality show, kde lidé soutěží mezi sebou a každý z nich chce vyhrát. Ať už se jedná o hru, kde musí přežít nebo plnit rozličné úkoly, aby prokázali své zdatnosti a vytrvalost. Přesně takhle kniha začíná, popisem toho jak celá soutěž vypadá a probíhá. Tušila jsem, že některé scény jsou nahrané, ale když je podrobně popsáno, jak se to udělá, aby to vypadalo a udělalo dojem na diváka, show ztrácí svůj význam.

Často vystřižené scény, upravené povahy, tak aby budily dojem někoho jiného. Sestříhané záběry, přidané zpovědi a detailní záběry, které mají nadchnout, zaujmout, divím se, že je pořád taková sledovanost těchto pořadů.

Naše hlavní hrdinka, ale nic netuší, stále hraje a přesvědčit jí o opaku je těžké. Autorka střídá kapitoly, kde probíhá celá soutěž a pozdější dobu, kde Zoe neustále pokračuje vpřed. Prolínání děje mě bavilo, pomaličku to do sebe zapadalo a zmatenou Zoe jsem začínala lépe chápat. Ani tak jsem jí nedokázala pořádně litovat, to co způsobila, ať už to bylo vlivem nemoci, vytížením nebo strachu, mi přišlo bezcitné.

Nikdo si nedokážeme představit, že by nějaká epidemie povraždila tolik lidí. Doufáme, že naši vědci jsou na to připravení a přeci, jaká je šance, že se najde zmutovaný vir, který nestačíme zastavit? Nechceme si to přiznat, ale riziko je značně vysoké. Kolik z nás by dokázalo přežít...

Začátek knihy mě neskutečně bavil, celá soutěž byla dobře promyšlená a Zoe pro mě byla velkou neznámou a to doslova. Čekala jsem kdy se v ní probudí city, kdy začne jinak uvažovat a dlouho jsem se nemohla dočkat. Postupně kniha nabrala na síle a na konci už jsem četla úseky, které ve mě probouzely úzkost.

Líbí se mi, když si s námi dokáže autor hrát a tady si spisovatelka hrála nejen se soutěžícími, ale i se čtenáři. Jediné co bych pozměnila, byl úsek kdy putovala k cíli. Čekala jsem, že procitne, nějaký zázrak, který se nekonal a když měla možnost kontaktu s lidmi pokaždé tomu nějak unikla. Musela prozřít, velikým šokem a i tady narazila, protože nechtěla naslouchat.

Děkuji Knižnímu klubu za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu zakoupíte ZDE

HODNOCENÍ  4/5