Čteme s láskou...: (M)UČEDNICE

Každý, kdo knihu dočte, musí se dozajista okamžitě zamyslet nad tím, zda nemá nějakou (m)učednici nablízku. Jak pracuje lidský mozek a proč se stane, že některý vykazuje jiné známky normálnosti. Nejprve je důležité najít spouštěč, co vede k tomu, stát se psychopatem. Touha? Špatné zacházení? Radost z utrpení?

OSM SCHODŮ NAHORU. A PAK JEŠTĚ ČTYŘI. PRVNÍ DVEŘE NAPRAVO.

Milly, původně Annie, ale protože je důležité, aby byla chráněná, dostává novou identitu. Novou rodinu, nové přátele a především šanci na lepší život. Je dcerou vražedkyně, psychopatky, sama si prošla týráním, sexuálním obtěžováním, bitím. Bude klíčovou svědkyní, proti své matce, sama ji udala, protože už nesnesla, jak zabíjí nevinné děti. Především chlapce, naposledy se jednalo o malého kamaráda, měla ho ráda, tím spustila spínač, už se nedá couvnout. Musí bojovat a vyhrát.

Pod svá křídla si Milly bere psycholog Mike se svou ženou Saskií. Mají také dceru Phoebe, ta je dost namyšlená a nesnáší, když táta bere jedno dítě za druhým, aby jim pomohl vyřešit těžké období. Má pocit, že se jí dostatečně nevěnují, což je z části pravda. Matka to s ní vůbec neumí, zajímá ji jóga a někdy se sjede prášky, nebo něčím ostřejším. Selhává a jediným rozumným rodičem zůstává Mike.

Je jasné, že si dívky do oka zrovna nepadnou, Phoebe využívá situace a zesměšňuje Milly ve škole. Dává jí okatě najevo, že není vítaná a hlavní je tu ona. Nevadí, Milly je zvyklá a někdy doufá, že by se snad mohly skamarádit. Jsou přece stejné, ale Phoebe začíná tušit, kdo doopravdy Milly je, je dcerou své matky. Na to nesmí zapomínat a začíná se bát...

"Taky se vám někdy zdá o místě daleko předaleko, na hony vzdáleném realitě? Tak jako mně? O poli plném vlčích máků. Malinkatých rudých tanečnic, radostně kroužících ve víru valčíku. Jejich okvětní lístky se natahují k pěšině, která vede k mořskému pobřeží. Nejsou špinavé. Ani zlámané."

Ten začátek byl luxusní, mrazivý, tajemný, dokonale napsaný. To se povedlo, navodilo to ten správný dojem, že čtete pořádný psycho. U většiny knih bývá rozjezd pomalejší, tady to je přesně naopak. Do poloviny si kniha drží svoje tempo, potom ale trošinku polevuje a vyčkává, aby mohl přijít brilantní konec.

Líbilo se mi jak autorka popisovala stavy, kdy Milly cítila blízkost matky, jak za ní chodila ve snech. Barvitě líčila co jí říkala, jak jí naváděla, zároveň jí pohrdala a nějakým zvráceným způsobem milovala. Tady se bije mateřské pouto s pocitem odpovědnosti a tím co je správně. Některé pasáže byly docela brutální, až nechutné, ale je to psycho a k vražedkyni dětí to patřilo.

S čím jsem měla trochu problém je název knihy, ano zní to divně, ale bohužel to na můj vkus prozrazuje hodně. Je to psychothriller, kde napnutě čekáme co bude, co se stane, kde nás to šokuje. Takhle je každému jasné co se asi bude dít. A mě to víceméně pokazilo konec. Ale nevadí, jelikož mě celou dobu kniha bavila, neberu to jako velký nedostatek.

Kniha má rozhodně potenciál a najde si svoje fanoušky. Mám dokonce takový pocit, že to nebude jenom vymyšlené, ale že se v knize skrývá dozajista část pravdy. A jestli je to doopravdy tak, začněme se bát...

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu zakoupíte ZDE.