pondělí 16. října 2017

SLYŠÍM TĚ VŠUDE - recenze

Tohle je teda jízda, měla jsem pocit, že jsem nastoupila do rozjetého vlaku, kde se nedá vystoupit. Začátek mě doslova zahltil, tolik informací, žádné soukromí a zprávy šířící se rychlostí blesku. Moje první myšlenka byla, jak mohou v tomhle chaosu žít? Dospěje telekomunikace takových rozměrů, že naše myšlenka, bude rychlejší, než slova?

"Rychle pročetla zbývající zprávy, ale žádná z nich nezačínala slovy: ,,OMG! To snad nemyslíš vážně!" Dobrá. To znamenalo, že má pořád ještě čas rozhodnout se co jim řekne - i když ne moc, vzhledem k rychlosti komunikace v dnešní době."

Hrozně dlouho jsem čekala, kdy se to zpomalí, nebo kdy trefí hlavní hrdinku infarkt. Naštěstí byla mladá, takže se nic takového nepřihodilo. Přestože sci-fi nevyhledávám, tady mě zaujala anotace. A udělala jsem dobře, kniha nejenom že letí, je i vtipná a má svoje kouzlo. Neskutečně rychle se četla, takže těch 500 stran, uběhlo jako nic.

Já být na místě Briddey, tak ten telefon použiju jako zbraň hromadného ničení svých přátel. Potom ho rozšlapu a zadupu do země, načež se odstěhuju na druhý konec zeměkoule. To bylo k nevydržení, pořád někdo psal, volal, posílal a jakmile jste neodpověděli okamžitě, mysleli si to nejhorší. Pracovat někde, kde se bojíte na kohokoliv narazit, protože oni ví, všechno dřív jak vy, je až děsivé.

Všechno se povýší na vyšší úroveň, když si nechá Briddey udělat EED. Je to spojení pro zamilované páry. Má je to propojit citově, zdůraznit jejich prožitky. Celá rodina jí od toho odrazuje, ale ona si je jistá, Trenta miluje, chce se s ním spojit. Jenže po operaci je něco špatně, Trenta necítí, ani neslyší, ale propojila se s někým jiným. Se Schwarzem, s podivným zaměstnancem, co s tím.

Telepatie se zlepšuje, začíná slyšet další a další hlasy, jsou jich tisíce. Má pocit, že se zblázní, hledá útěchu, potřebuje poradit. Do toho naváže tolik očekávaný kontakt s Trentem, jenže se to nehodí. Ten je zase tak zapálený, že to chce trénovat, zlepšovat se. Neví, že existují další lidé, kteří mají stejný dar, je potřeba to utajit. Jinak by to mohl někdo zneužívat.

Přiznám se, že začátek a konec je prostě nejlepší. Neustálé skákání do řeči, vyrušování a nikdy není nic povězeno do konce. Nejdříve mě to dráždilo, proč to nikdy nemůže dopovědět, ale časem jsem si zvykla a připadalo mi to docela vtipné. Nejlepší postavou se pro mě stala Mavie, byla chytrá, všetečná, přála si soukromí. Snažila se prosadit, bylo jí teprve devět, ale dostala všechny okolo.

Sci-fi není zrovna žánr, který vyhledávám. Slyším tě všude, ale předčilo má očekávání. Svým způsobem se dá zařadit i mezi humor a satiru. Jsem ráda, že jsem si přečetla něco jiného, co nespadá pod můj oblíbený žánr. Když hledáte knihu u které si chcete odpočinout, zasmát se a nezešílet, určitě bude dobrou volbou.

Moc děkuji nakladatelství METAFORA za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ  5/5







1 komentář:

  1. Moc pěkná recenze :) o knize jsem uvažovala, ale nakonec jsem ji odsunula na později na dobu neurčitou. :)))

    OdpovědětVymazat