úterý 10. ledna 2017

POPPY DAY

Poppy Day, jedno z nejdivnějších jmen, jaké jsem kdy slyšela. Neměla lehké dětství a protloukala se mezi bídou a nezájmem. Matka byla neustále opilá a víc než Poppy jí zajímaly její milenci. O moc líp na tom nebyl ani Martin Cricket, který byl zesměšňován vlastním otcem a popichován neschopností.

Poppy a Martin byli pro sebe jako stvoření, začalo to kamarádstvím a postupně se jejich vztah přeměnil v neutuchající lásku. Neměli toho mnoho, ale byli šťastný a vděční jeden za druhého. Martin Poppy ochraňovat a ona mu zase dodávala pocit bezpečí a nikdy si z něho neutahovala.



"Poppy si všimla jeho prázdného výrazu. Jako kdyby to bylo poprvé, kdy si uvědomil, že ho možná taky bude potřebovat. To v ní jen vzbudilo větší vztek."

Martin vždycky myslel na Poppy a chtěl pro ní jenom to nejlepší, přál si lepší život pro oba. Hnala ho touha být uznávaný, něco dokázat. Chtěl aby na něj byla hrdá. Z popudu se přihlásil k armádě a doufal, že dostane větší plat, jiný byt, jiný život. Nechápal proč jeho Poppy není nadšená, proč s tím nesouhlasí, proč pláče?

Když přišli Poppy informovat, že se Martin v Afganistánu pohřešuje, nevěděla  jestli nebylo lepší aby jí rovnou oznámili, že je mrtev. Chtěla důkazy, chtěla slyšet co se děje, jak se snaží jejího manžela zachránit, ale po dvou týdnech začínala ztrácet trpělivost. Vzala věci do vlastních rukou, netušila čeho všeho se bude muset vzdát, bez sebemenší záruky, že dostane zpátky svého milovaného manžela.


"Řekla bych prosím, nechte ho jít. Co se děje tam venku nemá nic společného s ním, nic společného s námi. Chci, aby se vrátil domů, kam patří. Neměl být zapletený do celé téhle záležitosti. Ani nevěděl, kde Afganistán je. Chtěl jen lepší život pro nás dva, proto se přidal k armádě. Vždycky jsem věděla, že je to chyba."



Napsat román o zajatém vojákovi v Afganistánu, vyžaduje velkou dávku odvahy. Přestože je příběh upravený a neodpovídá tak úplně realitě, je v něm ukryta velká pravda. Jde především o myšlenku, umírají nevinní lidé, někteří z nich ani neví pro co, nebo za co bojují. Armáda nabírá vojáky, kteří se snaží něco dokázat, touží po uznání, chtějí pro svojí rodinu lepší život. Jak naivní, pokud se vrátí, jsou vděční za život jaký vedli předtím.


Hloubka se kterou autorka píše mě dostává. Má velký talent popisovat detailně věci okolo sebe. Dokážete si reálně představit jakoukoli místnost, člověka nebo okolí. Stejně tak dobře vystihuje pocity a emoce. Přesně víte jak se postava cítí a co má momentálně na sobě. Úžasné! Píše bez obalu a nazývá věci pravým jménem, nepřiklání se na žádnou stranu a vyvolává u čtenářů emoce.

"Miluju ji tak, že to nedokážu popsat. Ona je mým světem a všechno, co dělám, každá moje myšlenka se točí kolem ní. "

Rozhodně se nejedná o oddychovou četbu, poskytne vám smutný, ale poutavý příběh. Nikdy bych nečekala, že se v takové nenápadné knížce schovává něco tak strhujícího. Od autorky jsem četla její první knihu, kterou u nás vydala. Z lásky k vám - musela jsem jí číst po částech, protože jsem nebyla schopná vstřebat celý příběh najednou.

Těším se, až vyjde další kniha, která nese název Dítě štěstěny. Myslím, že mě autorka nezklame a opět dostanu hluboký, promyšlený a emocemi nadupaný příběh.

Moc děkuji nakladatelství OMEGA za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu zakoupíte ZDE.

HODNOCENÍ  5/5

5 komentářů:

  1. Pěkná recenze. Také mi měla přijít, ale bohužel někde něco selhalo. Určitě si ji někdy koupím :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, také ke mě měla dlouho cestu, ale nakonec dorazila. Jsem za to ráda, určitě stojí za to si jí pořídit.

      Vymazat
  2. O knize jsem slyšela u dřív, ale nikdy mě nenapadlo, že bych se po ní podívala. Až tahle recenze mě přesvědčila, že to bude stát za to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autorka napsala i Z lásky k vám, také moc pěkná kniha. Je o domácím násilí.

      Vymazat
    2. Super, hned píšu na seznam :)

      Vymazat