Louisa Clarková je zpět!
Docela výstižné, ale není tomu úplně tak. Dalo by se spíše napsat Louisa Clarková stále neví, jak naložit se svým životem. Od smrti Willa uplynulo už 18 měsíců a Louisa se doslova protlouká, ze začátku cestovala, ale v ničem nenachází krásu a útěchu. Našla si novou práci na letišti v baru, nic horšího už snad ani neexistuje. Nemá žádné plány, touhy, odmítá se posunout dál. Když je jí nejhůř koupí si lahev vína a vyleze na střechu svého bytu, kde se utápí v žalu. Jednoho večera se jí to stane osudným, zaslechne dívčí hlas, ztratí rovnováhu a spadne.
"A teď stojím na střeše a hledím na potemnělý blikající Londýn pod sebou. Miliony dalších lidí kolem mě teď žijí, dýchají, jedí, hádají se. Miliony životů, které s tím mým nemají vůbec nic společného. Přináší mi to takový zvláštní klid."
Po návratu z nemocnice se cítí ještě hůř než předtím, vrátí se do svého bytu a když jí neznámá dívka klepe na dveře, nevěří vlastním očím. Co po ní může šestnáctiletá Lilly chtít? Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat, tvrdí, že je dcerou Willa a doufá, že se od Louisy dozví jaký byl. Problém je v tom, že Lilly není zrovna moc bezproblémové dítě, nechodí do školy, kouří a odmítá se vrátit k rodičům. Z jedné noci jsou dvě a v Louise se opět probudí ochranitelský cit, je přesvědčená, že to Willovi dluží. Netuší, ale jak moc velké břímě si naložila na záda.
Jelikož si rodiče myslí, že chtěla spáchat sebevraždu, začne docházet do kruhu nových začátků. Narazí na záchranáře Sama, který jí celou polámanou odvezl do nemocnice. Mají toho hodně společného a pomaličku se sbližují. Louisa není ještě na nový vztah připravená a Sam touží po pevném svazku. Do toho všeho se nabízí nová, lukrativní práce v New Yorku a Louisa přemýšlí jak z této komplikované situace ven.
"Povím vám, jaké to je, když se vám přihodí nějaká tragédie, která vám změní život. Myslíte si, že se budete muset vypořádat jenom s tou tragickou událostí: pořád se vám to vrací ve vzpomínkách, v noci nespíte, donekonečna si to všechno přehráváte v hlavě a ptáte se sami sebe, jestli jste udělali správně, jestli jste řekli všechno, co jste říct měli, jestli jste nemohli něco změnit, kdybyste něco udělali jen o malinko jinak."
Než jsem tě poznala je první a zároveň nejznámější knihou Jojo Moyesové. Po jejím přečtení jsem si ale vůbec nebyla jistá, zda se mi kniha líbila. Neuměla jsem se srovnat s tím, že ho nakonec přeci jen nechala zemřít. Po dlouhé době jedna z knih u kterých čekáte happy end a on se nekoná. O to víc mě překvapilo, když jsem se doslechla, že autorka chystá pokračování. Čekala bych ho u spoustu jiných knih, ale u této rozhodně ne.
Život po tobě se zaměřuje především na Louisu, popisuje jak dokáže něčí smrt zamávat životem druhých. V občasných vzpomínkách se vracíme k Willovi a když se objeví jeho dcera, dostaneme malou útěchu, že alespoň něco po něm žije dál. Začátek je velmi pomalý a dalo by se říct až depresivní. V polovině začne nabírat a jak to u Moyesové bývá konec doslova hltáme a přejeme si aby ještě nekončila.
Moc se mi líbilo, že se Louisa skoro vůbec nezměnila, pořád v sobě nosila ten ochranitelský a záchranářský pud. Přestože Lilly neznala a neměla žádnou povinnost se o ní starat, vzdala se pro ní mnoha věcí. Podíváme se také jak si žijí rodiče Willa po jeho smrti, co všechno se změnilo a jak je to více či méně poznamenalo. Děj se dokonce rozvine tak, že dostaneme menší příběh o Louisině rodičích. Jejich hašteření a nový životní styl, neproběhne bez povšimnutí a dodá knize veselou jiskru.
Život po tobě v sobě ukrývá mnoho emocí, dopadne na nás smutek, naděje, láska a nakonec najdeme i kousek štěstí. Myslím, že dohromady tvoří nádherný celek. Pokud jste byli stejně jako já roztrpčení ze smrti Willa, tahle kniha vám pomůže vytvořit nový pohled a obě knihy dohromady budete považovat za skvost ve vaší knihovničce.
HODNOCENÍ 5/5
Děkuji nakladatelství IKAR za poskytnutí recenzního výtisku.
Pěkná recenze, určitě si budu muset pokračování přečíst :)
OdpovědětVymazatDěkuji, pokud si četla první díl - tak je to povinnost! :-D
VymazatPěkná recenze, prvni dil jsem cetla bez dechu, druhý, no jeste se na to necitim :)
OdpovědětVymazatUrčitě ten pravý čas přijde. :-D
VymazatNa pokračování se nesmírně těším, i když u "Než jsem tě poznala" jsem brečela jako želva.. Ach, co mi to ta autorka dělá..
OdpovědětVymazathttp://boook-planet.webnode.cz/
Dalo by se říct, že tohle je druhá strana první knihy. :-D Dodá rovnováhu a celek.
VymazatZatím jsem jen viděla film Než jsem tě poznala, knihu si s sebou beru na dovolenou. Ale film se mi moc líbil, naopak ten konec mě strašně moc potěšil, jsem už znechucená ze všech těch happyendů a tohle byla vítaná změna. Druhý díl zkusím, až ho seženu a až někdy bude čas. :)
OdpovědětVymazat