POVOLÁNÍ ŽEBRÁK

Anotace:

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života.

Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely.

Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…

Jean-Marie Roughol nás provede světem žebráků. Žebrota, její taktika i třeba správný způsob oslovení „klienta“, se čtenáři v této zpovědi jeví jako skutečné povolání diktované trhem ve světě, který má vlastní pravidla a je pod neustálým tlakem konkurence. Člověk si zde musí nejdříve vydobýt a pak ubránit své teritorium. Roughol popisuje tvrdý, nesmlouvavý a před očima se měnící prostor ulice, zároveň však přiznává, že až mu jednoho dne dojdou síly zůstat na ní, bude mu chybět.

Autor:            Debré Jean-Louis,  Roughol Jean-Marie
Nakladatel:    Omega
Rok vydání:   06/2016
Počet stran:   136
Vazba:           Pevná

"Není žádnou celebritou, nezahlédnete ho v hlavních zprávách, jeho svět je jiný než ten náš. Přesto jste ho možná potkali, ani o tom nevíte, nevšimli jste si ho, třeba jste i odvrátili pohled nebo přešli na druhou stranu ulice, když se k vám blížil. Možná jste ho i odbyli gestem, abyste se ho zbavili, aby vás neotravoval."

Recenze:


Životní příběh čtyřicetisedmiletého Jean-Maria, který přes dvacet let žebrá v ulicích Paříže. Svoje žebrání, povýšil na zaměstnání, vždycky tomu tak ale nebylo.

Vyrůstal v rodině, kde se o něj matka moc nestarala a často ho nechávala samotného doma, dokonce mu dávala prášky na spaní, aby samotu lépe snášel. Jeho otec byl kamioňák a jezdil domů jenom občas. Situace byla neudržitelná a tak chlapce umístili do pěstounské péče. První rok se měl dobře, ale pak ho přemístili do jiné pěstounské rodiny a začalo peklo na zemi. Nedávali mu skoro jíst, nic neměl a často ho bili a týrali. Od otce chodily peníze a dárky, které nikdy neviděl.

Za několik let se otec pro Jean-Maria vrátil i se svou novou družkou Leonou. Dodnes neví, jak skončila jeho matka a ani ho to nezajímá. Otec se o něj staral, dostával dobře najíst a jeho nová maminka byla hodná. Všechno se zvrtlo, když začal otec pít, to pak byl agresivní a chlapce bil. Poprvé utekl z domova a živil se žebráním na ulici, po čase se vrátil domů a scénář se znova opakoval. Byl umístěn do ústavu a dostal svojí první práci na stavbě. Nastupuje do armády, kde vyvádí jednu lotrovinu za druhou, nakonec dostává modrou knížku a vrací se zpátky do Paříže, nic nemá a ocitne se zase na ulici.

Další šance přichází v podobě Marca, zaměstnal ho v palačinkárně a nechal u sebe bydlet. Vše se obrací k lepšímu, do té doby, než poruší dohodu, kterou má s Marcem. Odchází od něho a vrací se zpátky na ulici. Jeho život je stále jako na houpačce, přesto si nestěžuje a pokračuje dál po své životní dráze. Poznáme jeho kamarády, partnerky i slavné osobnosti, dozvíme se jak se žije na ulici Paříže.

"Pravá podstata člověka je skryta v jeho nitru, každý z nás si v sobě nese svůj příběh, své životní peripetie, a mě zajímá je poznat. Potkáváme málo jedinečných osobností a hodně kopií."

Moje hodnocení:


Pro mě je tohle nepochopitelné, vesměs jsou to spokojení lidé, nic nemají, žijí ve světě násilí, kde si musí každý den hlídat záda a přesto nechtějí nic změnit. Nejsou to zloději, nebo podvodníci, mají svoje pravidla a těch se drží. Svojí ulici milují.

Je až neuvěřitelné, že Jean-Marie, považuje žebrání za plnohodnotné povolání, či zaměstnání. Při čtení to na mě působilo tak, jako kdyby jednal s klienty a oni mu za to prostě platili. Je to zvláštní, ikdyž dneska se dá asi považovat za povolání cokoli nás napadne. Dozvíme se, kolik se dá vydělat, jak na to a kdy to nejvíc vynáší. Samozřejmě jejich výdělek nepodléhá žádnému zdanění.

Velkou vinu na jeho osudu přičítám rodině, matka se o něj nestarala a z otce se nakonec vyklubal opilec a násilník. Roky strávené v pěstounské péči tomu rozhodně nepřidaly. Docela bylo zajímavé, že ač sám vyrůstal v pěstounské rodině a nesnášel, že otec pil, jeho syn skončil podobně, byl umístěn do pěstounské rodiny a Jean-Marie, neměl zrovna negativní vztah k alkoholu. Je sice obdivuhodné, že pak vychovával dceru a nevlastního syna, přesto i od nich nakonec odešel.

Tato kniha je zajímavá hlavně tím, že nás zavede do světa, o kterém většinou nechceme nic slyšet. Pomůže nám porozumět tomu, proč se tohle stává a proč tito lidé nechtějí nic měnit na tom, jak žijí. Uvědomíme si, že jejich mysl a představa života se radikálně liší od té naší. Přestože je strašné žít ze dne na den a být závislý na tom co jim kdo dá, vypadají celkem spokojeně a čeho si doopravdy cení je jejich  - SVOBODA.

Povolání žebrák jsem přelouskala asi za půl dne, má necelých 140 stran a docela roztažený text. Kniha se pyšní svojí krásnou obálkou, kde je název nádherně lesklý, až svádí k pohlazení. Knihu si může přečíst opravdu každý, není nikomu určená, stačí mít chuť, dozvědět se něco o životě žebráka.

HODNOCENÍ     4/5

Děkuji nakladatelství OMEGA za poskytnutí recenzního výtisku. Povolání žebrák zakoupíte ZDE.